|
|
Proměny jihočeského pohraničí a jeho obyvatelstva po druhé světové válce v dobových pramenech a paměti obyvatel Kaplicka
MUSILOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se věnuje poválečnému vývoji v pohraničí, jež bylo poznamenáno násilnou proměnou demografické struktury - vysídlením německy mluvících obyvatel a následným osídlováním Čechy a Slováky z vnitrozemí anebo ze zahraničí. Předmětem zájmu je proměna jihočeského pohraničí, konkrétně tedy "Kaplicka" (resp. bývalého kaplického okresu), k níž došlo po druhé světové válce. Nejen na základě sekundární literatury, ale zejména na základě dobových pramenů a živé paměti místních obyvatel tato práce zaznamenává a dále analyzuje průběh osídlování a proměnu zdejší společnosti a soužití různých skupin. Tato práce si klade za cíl analyzovat, jaké národnostní skupiny zdejší region osídlily a jak transformaci pohraničí vnímaly. Na základě devíti zpracovaných příběhů porovnává prožitky českých a německých starousedlíků a novoosídlenců. Závěrečná část práce nastiňuje možnosti využití těchto příběhů ve výuce moderních dějin v rámci občanské výchovy a základů společenských věd.
|
|
|
Dřív to byla vesnice, všichni jsme se znali: kvalitativní výzkum změn na Malé Straně z pohledu obyvatel
Dvořáková, Klára ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o starousedlících, kteří žijí na Malé Straně, v historickém centru Prahy. Zaměřuje se na změny, které obyvatelé vnímali v průběhu svého života. Práce vychází z literatury a kvalitativního výzkumu v podobě biografických rozhovorů. V teoretické části se věnuji pojmům identita, turismus, gentrifikace, genius loci, procesům probíhajícím ve městech a stáří, které napomáhají pochopení změn identifikovaných v analytické části. Analytická část je rozdělena do sedmi oddílů, zabývám se v nich změnami atmosféry Malé Strany, jejích obyvatel, prostředí k životu, domovního a bytového fondu, změnami lidí, kteří mi vyprávěli své příběhy a globálnějšími změnami, které měly na Malou Stranu vliv. V práci je také popsáno, jaké problémy a jaké výhody života na Malé Straně jsou pro komunikační partnery a partnerky zásadní.
|
|
| |
|
|
Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy
Mottlová, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...
|
|
|
Gentrifikace Karlína z pohledu starousedlíků
Vaněk, Vavřinec ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem gentrifikace na území pražské čtvrti Karlín. Problematiku karlínské gentrifikace zkoumá pohledem starousedlíků. Hlavními otázkami je zjistit, jak karlínští starousedlíci vnímají proměnu své čtvrti a jaký má dopad na jejich životy. Jejich postoje k gentrifikaci Karlína byly zkoumány metodami kvalitativního výzkumu - sběrem dat pomocí rozhovorů a zúčastněným a nezúčastněným pozorováním. Práce představuje přehled nejdůležitějších existujících teorií gentrifikace (jako je například Smithova Rent gap teorie, Leyova spotřebitelská teorie a Floridův koncept kreativní třídy). Do těchto teorií práce zasazuje získaná data z výzkumu. Tyto teorie jsou shrnuty v teoretické části, která zároveň obsahuje stručné shrnutí historie Karlína a shrnutí dosavadního výzkumu karlínské gentrifikace. Teoretická část je strukturována podle jednotlivých důležitých témat, která se v rozhovorech se starousedlíky pravidelně objevovala a jednotlivá témata jsou prokládána citacemi z rozhovorů Klíčová slova: gentrifikace, Karlín, starousedlíci, vystěhovávání
|
|
|
Dialektologický odkaz A.D. Grigorjeva v kontextu studií o sibiřských nářečích.
Kipchatov, Mikhail ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu sibiřských nářečí, vycházejících z velkoruských nářečí. Klade si za cíl prezentovat a zhodnotit zcela unikátní a doposud neprobádané dílo ruského badatele A. D. Grigorjeva z oblasti jeho dialektologických výzkumů a zkoumání - Русские старожильческие говоры Сибири. Tato práce, jež se doposud nachází v rukopisné podobě v osobním fondu A. D. Grigorjeva v Archivu AV ČR, je objemným materiálem, jenž představuje více než 1600 stran textu, popisuje nářeční rysy více než 550 obcí ve 12 sibiřských guberniích. V teoretické části (Kapitola I.) jsou uvedeny dějiny výzkumu sibiřských nářečí jakožto sekundárních velkoruských nářečí, jejich hlavní specifika a dějiny osídlení Sibiře. Postavě A. D. Grigorjeva je věnována Kapitola II. (praktická část), v níž je představen popis života a díla badatele, a zároveň podrobný výklad a charakteristika sibiřských starousedlických nářečí z fonetického, morfologického, syntaktického a lexikálního hlediska na základě výše citované práce Русские старожильческие говоры Сибири s uvedením areálů výskytu příslušných jazykových jevů. V diplomové práci se používá převážně ruská odborná literatura, jež se týká studia velkoruských nářečí Sibiře. Hlavní metodou aplikovanou v diplomové práci je deskriptivní metoda.
|
|
| |
|
|
Dřív to byla vesnice, všichni jsme se znali: kvalitativní výzkum změn na Malé Straně z pohledu obyvatel
Dvořáková, Klára ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o starousedlících, kteří žijí na Malé Straně, v historickém centru Prahy. Zaměřuje se na změny, které obyvatelé vnímali v průběhu svého života. Práce vychází z literatury a kvalitativního výzkumu v podobě biografických rozhovorů. V teoretické části se věnuji pojmům identita, turismus, gentrifikace, genius loci, procesům probíhajícím ve městech a stáří, které napomáhají pochopení změn identifikovaných v analytické části. Analytická část je rozdělena do sedmi oddílů, zabývám se v nich změnami atmosféry Malé Strany, jejích obyvatel, prostředí k životu, domovního a bytového fondu, změnami lidí, kteří mi vyprávěli své příběhy a globálnějšími změnami, které měly na Malou Stranu vliv. V práci je také popsáno, jaké problémy a jaké výhody života na Malé Straně jsou pro komunikační partnery a partnerky zásadní.
|
|
|
Sociologie obce Vedrovice
Řezáčová, Lenka
Diplomová práce se zabývá sociologií venkova prostřednictvím jihomoravské obce Vedrovice. Oblast sociologie venkova je poměrně rozsáhlá, a proto je práce orientována na problematiku vybraných oblastí týkající se života obyvatel v obci. Nejprve byly zhodnoceny dostupné zdroje odborné literatury a vypracován literární přehled o současných poznatcích v oblasti venkova. Další část se zabývá samotnou obcí a je zpracována prostřednictvím studia dokumentů a vlastního empirického průzkumu. Pomocí rozhovorů a dotazníkového šetření byla zkoumána problematika vztahu starousedlíků k nově přistěhovalým obyvatelům. Výsledky jsou zpracovány pomocí grafů a tabulek, zároveň jsou vyhodnoceny hypotézy. V poslední části jsou obsaženy vlastní návrhy a doporučení.
|
host ::
RSS.